Hana Gerzanicová-Hons

Narodila se 11. května 1928 v Plzni jako Hana Šlaufová, od dětství prokazovala talent na cizí jazyky, již v šestnácti letech na střední škole hovořila čtyřmi. Když západní Čechy osvobodila na jaře 1945 armáda generála Pattona, tlumočila americkým vojákům. Začala studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, avšak komunistický převrat změnil její plány, v roce 1950 spolu s nastávajícím Václavem odešla do exilu. Po pobytu v uprchlických táborech v Německu, kde mimo jiné vyučovala angličtinu, se i s partnerem dostala do Austrálie. Usadili se v Sydney, kde pokračovala ve studiích. Vybrala si obor teologie a srovnávací náboženské vědy.

Foto: Hana Gerzanicová-Hons

Dle tehdy platných přistěhovaleckých zákonů ovšem byla nucena přijmout na dva roky jakékoliv zaměstnání, které jí úřady přidělily. Navzdory své kvalifikaci nejprve pracovala u běžícího pásu nebo jako uklízečka v nemocnici. Poté se konečně mohla začít věnovat vysněné pedagogické dráze. Stala se dokonce zástupkyní ředitel školy. Vychovala také tři syny a dvě dcery.

Zároveň se intenzivně věnovala poezii a překladům. Její básně se dotýkaly otázek víry a svědomí, pomáhala také popularizovat tvorbu exilových duchovních a myslitelů. Česky i anglicky vydala několik sbírek, poslední ještě v únoru letošního roku. Jednalo se o druhé  rozšířené vydání čtenářsky oblíbeného titulu Vzpomínky z míst.

Velmi aktivně působila v krajanské komunitě. V roce 1975 spoluzakládala Československý country club (Czechoslovakian Country Club) v Kemps Creek u Sydney, dlouhá léta vykonávala funkci tajemnice a organizovala četná společenská setkání, oslavy a kulturní večery.

Foto: krajanské setkání v Country Clubu v roce 1987…
Foto: … a zasazení lípy, českého národního stromu

Ani v pokročilejším věku nezpomalovala v obdivuhodném pracovním a životním tempu. První manžel zemřel, ale v polovině 80. let se seznámila s druhým chotěm Michaelem Gerzanicem původem z Podkarpatské Rusi. Vzali se po desetileté známosti v roce 1994. Za dalších deset let bohužel znovu ovdověla.

Po sametové revoluci se pravidelně vracela do rodné Plzně a v roce 1999 se zde usadila natrvalo. Štědře zde podporovala a stále podporuje studenty, mladé autory, různé literární a kulturní projekty, financovala opravy památek.

Za pestrou škálu svých aktivit se dočkala četných ocenění, za všechny historická pečeť města Plzně, významná česká žena ve světě od Senátu ČR, členství v Síni slávy mezinárodního básnictví v americké Filadelfii, Obci spisovatelů, Svazu australských básníků a spisovatelů a dalších.

Text připravil Martin Nekola

You're currently offline. | Nyní jste offline.

Kontaktujte Generální konzulát České republiky v Sydney

Kontaktujte Velvyslanectví České republiky v Canbeře